Matěj Petránek a Jiří Novák:
Prazelenina

Ne nevyužitým veřejným prostorům

Vyrůstali v Praze a vlastní mrkev jim vlastně nikdy nechyběla. Co jim vadí, je spíš špatné nakládání s veřejnými prostory, mají vztah k městu jako k obci, kde mají lidé obcovat, a nikoliv se míjet. Snaží se to změnit a fakt, že si při tom všichni mohou vypěstovat vlastní úrodu, považují za skvělý bonus. Matěj Petránek a Jiří Novák bojují rýčem a hráběmi za aktivnější společnost.

vydáno 31. 5. 2013

Po hromadě sloního trusu lezou nadšené děti. Překonají koblížkové navýšení a s pištěním letí dolů, aby vzápětí vyběhly na kopec černozemě, z níž právě přičinlivý zahradník odebírá do přistaveného kolečka. Děti sesbírají pohozené lopatičky a přihazují vlastní trošku. Pes hledá pod sesuvem míček. Na rotopedu instalovaném před barem sedí mladý muž, šlape, upíjí pivo, sluní se a jedním okem sleduje, zda jeho ratolest neskončí pod hromadou zeminy. Řidič kolečka mezitím dokončuje nakládku a manévruje směrem k dlouhé řadě pytlů, z nichž se na slunce derou první stonky a lístky jedlých plodin. Krajní a ještě poloprázdný pytel je zřejmě jeho, neboť před ním staví svůj jednokolový vůz a s využitím lopaty do něj přehazuje hlínu. Právě zaplatil členský příspěvek a stal se tak členem „klubu“ pěstitelů, známým pod jménem Prazelenina. 

Princip je jednoduchý. Pokud máte chuť pomoci na svět vlastní zelenině či ovoci, můžete si na území Prazeleniny pronajmout vlastní „květináč“, obrovský pytel, k němuž vám bude poskytnuta hlína, hnojivo, paleta a voda na zalévání. Pak už je na vás, jak s takovou zahrádkou naložíte. Jisti si můžete být hlavně tím, že své problémy můžete diskutovat s ostatními zahrádkáři, že se u toho můžete občerstvit, že se vaše děti mezitím spolehlivě zabaví jednou z činností, kterou „práce na pozemcích“ umožňuje, a pokud budete jen trochu chtít, vaše poetické odpoledne se může protáhnout v romantický večer zakončený třeba turnajem v kuličkách, stolním tenise či promítáním kultovního filmu. Takový je život v Prazelenině.

Stejně jednoduše jako probíhá, celá věc i začala. Matěj Petránek, občanským povoláním architekt, jednoho dne spatřil u své finské kamarádky fotku z helsinské obdoby komunitní zahrady. Nápad ho zaujal a nastartoval běh myšlenek, které Matěje ve spolupráci s kolegou Jiřím Novákem „dohnaly“ až k otevření pražské obdoby. Ostatně princip, který velice úspěšně funguje například v berlínském Kreuzbergu, v již zmíněných Helsinkách nebo třeba v NYC, je snadno přenosný.

„Praha je krásné město, všichni to tušíme, ale je v ní často dost problematické žít. Sdílení veřejného prostoru je tu dost komplikované, protože se k sobě ještě neumíme chovat, cosi nás poznamenalo a musíme k sobě znovu najít cestu,“ vysvětluje Matěj motivy, které ho k založení Prazeleniny vedly.

„Téma veřejného prostoru a občanské vybavenosti je mi dost blízké a mám pocit, že se k němu ještě neumíme moc chovat. Když vás napadají takové otázky, samozřejmě hledáte odpovědi a tohle byl takový příspěvek, o kterém jsem si řekl, že by mohl fungovat a lidem by mohl něco přinést. Sám mám malého syna a vím, jak těžké je trávit čas na dětských hřištích, myslím, že spousta rodin a rodičů sem chodí i kvůli tomu, že jsou tu všichni společně, můžou si dát něco k pití a potkají tady sobě názorově blízké lidi. Je to především komunitní centrum a pěstění zeleniny je prostředek, jak lidi spojit a dát jim volnočasovou aktivitu, která není jen zahálkou. Práce je u toho důležitá, přitom jí není tolik. Člověk ale přijde s plánem něco tady udělat a ještě se u toho potkat s přáteli,“ vypočítává Matěj výhody svého nápadu, zatímco v baru vybudovaném z maringotky točí pivo.

„Šlo o to najít místo, sehnat něco, co se otevírá bokem, což splňuje naše bývalá střelnice, převézt ji z jižních Čech,“ vzpomíná na loňské začátky Matějova pravá ruka, Jiří Novák. „Oslovili jsme řadu majitelů vytipovaných míst a nakonec jsme si vybrali to na ulici Komunardů. Zahrádkáři se nabalili postupně, díky webu, sociálním sítím a nejvíc samozřejmě zafungovala sousedská šeptanda.“


  • Matěj Petránek (1979)
  • studoval na VŠUP
  • architekt
  • a
  • Jirka Novák (1969)
  • holič, topič, lodičkář na Žofíně, barman i barový povaleč, kulisák atd.
  • léta pracoval v tiskové produkci, pomáhal produkovat několik ročníků FF Jeden svět
  • má rád cestování, polygrafii, kavárenské debaty, pěstování chilli papriček a svoji Lenku

Rajče a morálka

Vzniklo tak jednotné a přitom pestré společenství maně připomínající laickou představu o životě hippies. Lidé se mezi sebou znají, a pokud dorazí někdo nový (jako v našem případě), přijdou ho přivítat a představit se. O provoz občerstvení se letos stará kromě otců-zakladatelů ještě patero rodin, tak aby všichni měli dost času na svoje občanské povolání. Pokud někdo odjíždí na delší čas, zapíchne do své zahrádky červenou vlaječku a ostatní mu ji zalijí. Pohyb dětí i psů je zcela volný, ke sporům nedochází, plody se neztrácejí.

„Je to skutečně idylické. Nezažil jsem tady jediný konflikt. Když jsem to loni rozjížděl, tak spousta lidí kroutila hlavou a říkala, že nám to buď někdo cizí rozkrade, anebo se nepohodneme a na tom to zkrachuje. Ale musím to zaklepat, až na pár dětských lopatek se tu neztratilo vůbec nic,“ pochvaluje si Matěj.

„Jednou se přišel chlapík omluvit, že v noci přelezl plot a snědl rajče,“ opravuje ho s úsměvem Jiří Novák. „Druhý den měl ale morální kocovinu, tak se přišel přiznat.“

A tak se šest dní v týdnu schází více než stovka zahrádkářů, ať už nadšených, či záminečných, a ve vzájemné shodě si pěstují, co je komu libo. Právě v setkávání, komunitním životě a občanském aktivismu skutečně spočívá hlavní přínos Prazeleniny. A v inspiraci. I pusté, zdánlivě mrtvé místo může ožít díky dobrému nápadu a energii lidí, kteří odmítají zpoza záclon svých zamčených bytů hledět na to, kterak jejich město umírá nebo se stává atraktivní hračkou v rukou developerů. Veřejný prostor je určen veřejnosti, tak zní poselství, které svou činností hlásají Matěj Petránek a Jiří Novák.

Autor: Jan Hanzlík

Foto: Petr Šilhánek

Obsah těchto webových stránek je zveřejněn pod licencí Creative Commons, typ BY, pokud není uvedeno jinak. Tato licence dovoluje uživatelům s obsahem těchto webových stránek dále pracovat a případně jej upravovat (klikněte pro detaily: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/).


zobrazit více