Petr Voborský, David König, Petr Vlasák:
Santa hoří na Hlávkově mostě

Ne Santa Clausovi

Sotva spadne první lístek, začne vystrkovat růžky. Za pár týdnů už se mu nelze vyhnout. Přitom tu nemá co dělat! Naštěstí jsou tu oni, říkejme jim třeba "Tři králové", a ti mu řekli ne! Sedni na saně, Santo, a mazej zpátky, odkud jsi přišel! Kdo v téhle bitvě zvítězí?

vydáno 24. 12. 2012

Běžnému člověku vadí spousta věcí, ale většinou si vystačí s brbláním u piva. Převést znechucení v akci, to už chce řádnou energii anebo pořádný impulz. V našem případě byla tou poslední kapkou kniha. Nebojte se, není to Bible.

Petr Vlasák, David König, Petr Voborský a ostatní ze spolku Creative Copywriters Club každou zimu znechuceně sledují, kterak jsou jejich děti vystaveny nátlaku osoby, jež przní českou vánoční tradici. Jedná se o jakéhosi červenolícího, bambulonosého, obtloustlého dědu v červeném a s pytlem na zádech. Toto individuum kupodivu není obecní žebrák nebo podnapilý metař, je to jakýsi Santa Claus, uctívaný za Velkou louží, v uplynulých dekádách však, podobně jako králík na Zélandu, expandující v Čechách, kde parazituje na vyčerpaných rodičích a plete hlavy nezkušeným dětem. Podstatně menší a hlavně nehmotný Ježíšek to s ním má opravdu těžké, a kdo ví, jak by tenhle nerovný souboj vypadal dnes, kdyby děťátku z Betléma nepřispěchali na pomoc výše jmenovaní pánové.

„Děti v tom mají hrozný guláš, dostávají dárky od Ježíška, ale ten je v televizi tlustý a červený. Dělal jsem reportáž o průzkumu v mateřské škole na téma: Jak vypadá Ježíšek. Půlka dětí si myslela, že má červený kožich a leze komínem,“ štve Davida Kôniga, na kterého navazuje kolega Vlasák: „Stačilo pět šest let a je tu generace, která vyrůstá se Santou. My se snažíme vytvořit prostor pro tradiční české Vánoce a ten prostor vytváříme tím, že z něj vytlačujeme Santu. Když si necháte ukrást všechny svoje symboly, tak je to konečná,“ formuluje důvody, pro které se kdysi rozhodli vzít do rukou prapor s přeškrtnutým Santou.


  • Petr Voborský, David König, Petr Vlasák
  • Reprezentanti Creatives Copywriters Clubu, kteří nesnáší Santu.
  • Otci zakladatelé hnutí Antisanta, jež vzniklo popudem Davida Königa.
  • www.antisanta.cz

Hambáče a kolu, prosím
Čím byla sametové revoluci jatka na Národní, tím byla našim "Třem králům" dětská obrázková kniha o Santa Clausovi. „Jednou po vánocích David König přinesl knížku, kterou dostaly jeho děti, a tam byl natvrdo pod obrázkem Santa Clause český překlad o Ježíškovi. Překladatelka to prostě vzala, místo Santy napsala Ježíšek a problém byl vyřešen. To byl pro nás ten impulz. Na náš pozdější dotaz nám nakladatel odpověděl, že překladatelka si říkala, že pro děti bude srozumitelnější, když napíše Ježíšek,“ vzpomíná Petr Voborský.

Džin, abychom jmenovali další nepůvodní a přitom v místě frekventovanou postavu, se ocitl z láhve venku. Kniha totiž přišla dost brzy na to, aby se dala připravit protiakce. Vznikla tak dnes už slavná fotografie Lukáše Vrtílka. Panna Maria na ní kojí malého Santu.

„Tahle fotka obletěla planetu, nám se to kupříkladu vrátilo z Hongkongu, kde to s čínskými znaky přetiskli v novinách,“ vzpomínají původci na počátky svého boje. Ten záhy nabral podstatně ostřejších rysů, a tak v čase adventním roku dvoutisícího sedmého byla Praha poprvé svědkem „vynášení Santy“.

„Přivezli jsme červenou popelnici, do té jsme obřadně vynesli živého Santu a vezli ho přes centrum na Václavák k McDonaldovi, Dotlačili jsme ho k pokladně, kde si objednal hamburger a kolu a přes veškeré výzvy personálu odmítl provozovnu opustit, dokud nebude jeho objednávka splněna. Nakonec přišla manažerka, poručila, ať nám udělají hamburger a dohlídnou na to, abychom vypadli. Když se občerstvil, naložili jsme Santu na popelářské auto a odvezli jsme ho na smetiště dějin,“ vzpomínají zálibně všichni tři na první kamínek tradiční mozaiky, kterou od té doby obohatil například závod „Kdo nejdříve odveze Santu“, Santův únos dětskou Al-Kajdou a následné internetové hlasování o jeho osudu (rozhodnutím většiny byl posléze upálen) nebo nelegální zábor Vinohradské třídy, na níž zasahovala policie, aby odtáhla Santovy špatně zaparkované saně.

„Samé prima akce,“ pochvaluje si Petr Vlasák. „Teda až na vynášení a pálení Santy na Hlávkově mostě. Bafnul nám dřív, než jsme ho stačili hodit do řeky. Malinko jsme to přehnali s hořlavinou. Hořel ale krásně!“ Každoroční happening navíc doplňuje i vyhlašování ceny Zarach, jejímž autorem je Voborský junior a která se uděluje subjektu, jenž „to tu zasajrajtil v médiích nejvíc“.

Z hrdých vítězů jmenujme třeba OC Letňany za obří Santy na provozovně nebo Billu společně s deníkem Blesk za to, že do každého vydání dodaly santovské čepice s vlastními logy. I letos je listina kandidátů požehnaná. Ale pozor! V Letňanech od chvíle, kdy se stali laureáty Zaracha, Santu neměli.

Nastávají tedy lepší časy?
„Ta zvěrstva, co se děla kdysi, už vidět nejsou. Tyhle tendence trochu opadají. Lidi pochopili, že je to laciný, a vracejí se k tradicím. Vyhráno ale rozhodně není!“ hodnotí dosavadní průběh boje David König a Petr Vlasák ho doplňuje: „My se stejně jako Orlík sami dobrovolně ukončíme v přímém televizním přenosu v okamžiku, kdy už tu nebude co řešit. Zatím to ale tak nevypadá.“

Nevypadá. A proto je třeba stále opakovat: ne, Santo, opravdu tě tu nechceme!

 

Autor: Jan Hanzlík

Foto: Alexander Dobrovodský

Obsah těchto webových stránek je zveřejněn pod licencí Creative Commons, typ BY, pokud není uvedeno jinak. Tato licence dovoluje uživatelům s obsahem těchto webových stránek dále pracovat a případně jej upravovat (klikněte pro detaily: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/).


zobrazit více