Antonín Panenka:
Zachránit Bohemku byla moje morální povinnost

Ne zániku slavného klubu

Koncem ledna 2005 svíral celou Evropu mráz. Podle archivních zpráv Českého rozhlasu sníh v Řecku odřízl od světa desítky vesnic a ve Španělsku umrzl třetí člověk. Sněžný chaos v Itálii na tři dny uvěznil stovky aut na dálnici na jihu země. Co to ovšem bylo proti peklu, které tu mrazivou sobotu prožívali fanoušci fotbalové Bohemky. Slavný vršovický klub ten den nesehrál jen zápas o páté místo na zimním turnaji, ale vypadalo to, že klokani nastoupili k vůbec poslednímu utkání jejich více než staleté historie.

vydáno 19. 11. 2012

„Na mě ale pohřební atmosféra nedolehla, věděl jsem, že situace je kritická, ale připadal jsem si jako ve špatném snu,“ vzpomíná po mnoha letech na 29. ledna 2005 nejslavnější Bohemák Antonín Panenka. 

Za klub s klokanem ve znaku nastupoval třiadvacet let. Dalších mnoho let v Ďolíčku u Botiče pracoval na nejrůznějších pozicích, jednu dobu Bohemku také trénoval, nyní je jejím prezidentem. „Nepřipouštěl jsem si, že by ve skutečnosti Bohemka, klub s takovou tradicí a fanouškovským zázemím, dopadla takovým způsobem. Moje hlava něčemu takovému nechtěla uvěřit a já doufal, že se to nějak vyvrbí,“ říká dnes autor legendárního vršovického dloubáku, rozhodující penalty z finále evropského šampionátu v Bělehradě 1976.
 
Nicméně na promrzlém trávníku v Horních Počernicích tehdy fanoušci Bohemce uspořádali pohřeb. Po vysoké prohře s béčkem Slavie položili na zem klubovou vlajku přeškrtnutou černou stuhou a sundali z hlav čepice. „Měl jsem starosti dát mužstvo vůbec dohromady. Několik hráčů je na odchodu, další jsou nemocní,“ prozradil tehdy novinářům po zápase trenér Vladimír Hruška. 
 
Korunu všemu nasadil podnikatel Michal Vejsada, který slavný pražský klub přivedl do konkurzu. „Mrtvolu dáme do márnice, duši vytáhneme a dáme ji do zdravého těla,“ popsal nekalé úmysly se slavným klubem. Maloval si, jak z Ďolíčku vyvede mistrovský titul a fantastické úspěchy v evropských pohárech do periferního klubu FC Střížkov Praha 9. Jenže tomu fanoušci a s nimi Antonín Panenka řekli ne.



Antonín Panenka (*2. prosince 1948, Praha)

bývalý československý fotbalový reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976, prezident fotbalového klubu Bohemians 1905

  • Za Bohemku poprvé nastoupil k ligovému zápasu ve 20 letech. Celkem u Botiče prožil 23 fotbalových let.
  • Do reprezentace se prosadil v roce 1973, kdy zasáhl v kvalifikačním utkání na mistroství světa proti Skotsku.
  • Nesmrtelným se stal na mistroství evropy v Bělehradě v roce 1976, kdy proměnil rozhodující penaltu slavným Vršovickým dloubákem. Ve světě je tento způsob zahrání míče známý jako Panenka goal.
  • V roce 1980 ztvárnil sám sebe kopajícího penaltu v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku.
  • O rok později přestoupil z Bohemky do Rapidu Vídeň. Nedočkal se tak jediného ligového titulu Klokanů.
  • Mistra ligy vyhrál dvakrát s Rapidem Videň, se stejným klubem slavil i druhé místo v Poháru vítězi pohárů.
  • Za celoživotní práci pro fotbal dostal Cenu Václava Jíry od Fotbalové asociace ČR a Medaily Za zásluhy I. stupně od prezidenta republiky.

Klokan volá o pomoc
Už v únoru vznikla výzva SOS klokan sondující mezi příznivci zelenobílých fotbalistů, zda jsou ochotni se zmobilizovat a milovaný klub zachránit. Ohlas byl obrovský, a tak zanedlouho vzniklo unikátní Družstvo fanoušků Bohemians, jehož tváří a částečně i spoluzakladatelem se stal nejslavnější český fotbalista s knírem. 

Autorem konceptu SOS klokan a Družstva fanoušků Bohemians byl podle Panenky Milan Šimáček, který v počáteční fázi kromě „Tondy“ oslovil také právníka Jiřího Dienstbiera, majitele webu Virtuální Ďolíček Antonína Jelínka a tehdejšího šéfa bohemáckého kotle Michala Holase. 
 
Jako první symbolický krok k záchraně Bohemky fanoušci natřeli oprýskaného klokana nad hlavním vchodem na stadion. Dalším krokem bylo sehnání peněz na úhradu fotbalových dluhů, což mělo klubu umožnit, aby se znovu přihlásil do soutěže fotbalového svazu, tedy do třetí ligy, kam spadl.
 
Antonín Panenka přispěl k záchraně tím nejlepším možným způsobem. Jeho účast a iniciativa v družstvu fanoušků byly signálem pro ostatní, aby zbystřili a sundali z rukávů dresů pohřební pásky. Samozvaných zachránců Bohemky bylo před vyhlášením konkurzu hodně, ale většinou měli víc slov v ústech než skutečných možností něco udělat. „Já jsem ty Bubníky a jim podobné zažil. Fanouškům jsem ale přikládal největší váhu. To jsou lidi, kterým na Bohemce opravdu záleží, chodí na ni, vzali její záchranu za své a dělali to na rozdíl od jiných s čistým svědomím,“ vzpomíná Panenka.
 
Všelidová, globální sbírka 
Už první den po oficiálním startu fanouškovského družstva a sbírky bylo na jejím kontě přes 600 tisíc korun. Sběrná místa se nacházela po celé republice, peníze chodily i od sportovních rivalů ze Žižkova nebo Slavie. Fascinující příběh se roznesl do celého světa a na záchranu Bohemky přispěli i lidé z Austrálie, Velké Británie nebo Jižní Ameriky. První milion představitelé DFB ohlásili začátkem dubna.
 
Významnou roli sehráli i bývalí hráči, například Jan Rajnoch odpustil dluh sto tisíc korun a slíbil pomoci i dál. Nejvíc bylo ovšem vidět gesto Antonína Panenky. Bohemce odpustil půl milionu za nevyplacenou mzdu. „Věděl jsem, že můžu Bohemce pomoci svou tváří. Když jsem se někde objevil, všichni mluvili o záchraně Bohemky, a po tom, co jsem jí odpustil půl milionu, víc iniciativě DFB důvěřovali. Hrozně důležité bylo, že Bohemce pomáhali i lidi, kteří jí nefandili,“ říká prezident pražských klokanů. I v jeho vinotéce bylo jedno ze sběrných míst peněz a nových členů DFB. „Jeden z mých známých dal sto tisíc korun.“
 
V rozhodování, zda odpustit Bohemce půlmilionový dluh, Panenka ani na okamžik nezaváhal. „Bral jsem to jako morální povinnost. Neuměl jsem si představit, že bych Bohemku potopil, nepustil dál, protože mi dluží nějaké peníze. To bych si vyčítal do smrti, ale takových nás bylo víc,“ říká skromně u dlouhého stolu v útrobách Ďolíčku, ke kterému během rozhovoru pro Galerii NE zasedají k obědu brankář Radek Sňozík a záložník Nicolas Šumský.
 
Medaile od prezidenta
Panenkovu roli při záchraně ocenil také prezident republiky Václav Klaus, který mu v říjnu 2008 u příležitosti státního svátku v den 90. výročí vzniku československého státu udělil medaili Za zásluhy. Hrad ve zdůvodnění výslovně uvedl, že Antonín Panenka vyznamenání obdržel mimo jiné za významnou roli, kterou sehrál v roce 2005, kdy stoletému klubu Bohemians hrozil zánik, postavil se za hnutí fanoušků a svojí autoritou se přičinil o jeho záchranu.
 
V polovině května 2005 se klokaní sen stal skutečností, fotbalový svaz vzal Bohemku zpět. Na kontě Družstva fanoušků Bohemians se o další měsíc později shromáždily tři miliony korun a subjekt se stal menšinovým majitelem klubu. A 7. srpna už pod novým názvem Bohemians 1905 sehrál první přátelské utkání symbolicky opět proti Slavii B. Prohru 0:1 sledovalo 7 344 diváků, ale nikomu z nich nevadila. Ještě deset minut po zápase nadšeně děkovali hráčům za výkon a především za to, že jim uvěřili a stali se součástí znovuzrození Bohemky.
 
„Byla to obrovská euforie, protože než k tomu zápasu došlo, udělal se obrovský kus práce. Tady nebyl jediný hráč, zaměstnanec nebo funkcionář. Lidi, kteří Bohemku obnovovali, vyvinuli obrovské úsilí. Hráči říkali: Máme ke klubu vztah, chceme pomoct. Díky tomu jsme získali hráče, které bychom jinak do třetí ligy nikdy nedostali. Díky tomu jsme mohli říkat, pacient neumřel, žije dál,“ uzavírá Panenka vzpomínání na dobu, kdy řekl ne zániku slavného klubu. 

Autor: Pavel Eichler

Foto: Ondřej Tylčer

Obsah těchto webových stránek je zveřejněn pod licencí Creative Commons, typ BY, pokud není uvedeno jinak. Tato licence dovoluje uživatelům s obsahem těchto webových stránek dále pracovat a případně jej upravovat (klikněte pro detaily: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/).


zobrazit více