Miroslav Tyrš:
Krásný a moudrý

Ne jednostrannému pěstění těla či ducha

Někdy stačí opravdu málo. Miroslav Tyrš byl často nemocné dítě s chatrným zdravím. Lékař mu proto doporučil tělesná cvičení. Chlapec zesílil a na vlastní kůži pochopil, že zdravému duchu se nejlépe daří ve zdravém těle. To ještě nevěděl, že toto české rčení má v řečtině jednoslovné vyjádření.

vydáno 25. 10. 2012

Již staří Řekové totiž položili základ vývoji tělesné kultury. Prostřednictvím těla bylo cílem posílit i duchovní a mravní jednání člověka, skloubit dobré, krásné a ušlechtilé v jednu harmonickou jednotu. Vznikl ideál všestranné výchovy, tzv. ideál kalokagathie, přesvědčení, že krásné a dobré patří k sobě. Tyrš k této myšlence přidal ještě silný nacionalistický akcent, chtěl mít z Čechů „statné jonáky“, národ bratří a sester, kteří by byli duševně na výši a tělesně zdatní a jako první moderní národ by obnovili ideál starověku. To vše v době, kdy ideálem mužské krásy byl pivní břich a hubená žena neměla šanci se dobře vdát. 


Prof. Ph.Dr. Miroslav Tyrš *17. září 1832

(narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch) (17. září 1832, Děčín – 8. srpna 1884, Oetz, Tyrolsko) český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze. 

  • Předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. 
  • Byl jedním ze zakládajících členů tělocvičného spolku Sokol Pražský na jaře roku 1862.[3] Byl v letech 1862 až 1864 jeho prvním tělovýchovným (a placeným) náčelníkem a práci se věnoval naplno.
  • V šedesátých letech 19. století několikrát kandidoval za mladočechy a byl do českého zemského sněmu zvolen. Stal se pak i poslancem říšské rady.
  • Spolu s dalšími kolegy navrhl uspořádat první slet sokolů již roku 1866, i tento záměr byl úředně zakázán. 
  • Miroslav Tyrš žil dlouho hlavně pro Sokol, ale zabýval se i nadále estetikou a výtvarným uměním. Stal se předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a také byl v porotě pro sochařskou výzdobu Národního divadla.
  • Při svém druhém ozdravném pobytu ve svých 51 letech zemřel tragickou smrtí – utonul v říčce Ache u osady Habichen v Tyrolských Alpách.

Nein! Kein Tirsch! Ich bin Tyrš
Říká se, že poturčenec bývá horší Turka. Když byl malý Miroslav zapisován na matrice, v kolonce příjmení mu jeho německy hovořící rodiče nechali napsat tradiční Tirsch. To ještě nevěděli, že záhy tragicky skonají a jejich syn se ocitne u českých pěstounů. A českou myšlenku přijme natolik za svou, že odmítne i své příjmení. Z děčínského Němce Tirsche se stal zapálený a příkladný pražský vlastenec Tyrš. První NE bylo na světě. 

Nemělo ovšem zůstat pouze u jména, mladík se naučil perfektně česky, jeho široký studijní záběr mu zajistil skvělé vzdělání a nutnost posílit tělesnou konstituci ho navíc zavedla do proslulého ústavu Jana Malýpetra, jehož tělocvična v Panské ulici v Praze byla ve své době proslulým střediskem tělesné výchovy. Byl to právě Malýpetr, kdo se společně s Erbenem, Čelakovským a Purkyněm pokusil dát Čechům vlastní tělocvičné názvosloví. Inspiroval tak svého žáka, který Malýpetrovo úsilí dotáhl ke zdárnému konci. Zatímco u Malýpetra se ještě cvičilo podle instrukcí obsažených v knihách Die deutsche Turnkunst, případně Die Lehre der Turnkunst, což by se dalo volně přeložit jako Německé umění cvičby, sokolové už budou vzpažovat a připažovat podle Tyršovy Tělocvičné soustavy sokolské. Tyrš tak řekl ne další závislosti na německém vzoru a přiložil cihlu ke stavbě českého národního sebevědomí.
 
Lví silou vzletem sokolím
Klíčovým pro splnění Tyršových snů se stalo setkání s Jindřichem Fügnerem. Patrně nepřekvapí, že Jindřich byl původně Heinrich a českou myšlenku si (také) vybral. Dědictví mu umožnilo oddávat se renesančním zájmům a zajistit si všestranné vzdělání včetně sportovního. V tělocvičném spolku se také potkal s Tyršem, jemuž začal aktivně pomáhat s realizací myšlenky českého tělocvičného spolku. V únoru roku 1862 tak oba stáli u vzniku Sokola Pražského. Tyrš pak byl jeho prvním náčelníkem. Sokol se stal českým fenoménem, skutečným vychovatelem národa v dobrém i zlém.
Od samého začátku hodlal Tyrš šířit novou myšlenku do všech stran. K tomu mu měl sloužit všesokolský slet, jehož první ročník plánoval už na rok 1866, úřady ale vyděsila představa Čechů a dalších Slovanů defilujících Prahou a akci nepovolily. Své ne potom vydržely opakovat velice dlouho, jenže Tyrš se nenechal odradit. K prvnímu sletu sice došlo až v roce 1882, ale jednalo se o Tyršův triumf. Pražské slavnosti měly obrovský úspěch a konečně ustavily Sokol jako číslo jedna mezi českými spolky. Tyršovo vytrvalé ne ignoranci úřadů se vyplatilo. 
 
Antická idea kalokagathie rozvinutá Miroslavem Tyršem a jeho následovníky položila základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a s dalšími osudy českého (československého) státu. Sokolské slety byly chápány jako kulturní události, jako politické demonstrace i jako vyjádření rostoucí ekonomické síly českého živlu. 
 
Idea Sokola nese myšlenku zaměřenou všelidsky. Je zdůrazněno pouze to, co lidi spojuje. Pro heslo Bratrství platí, že pokud někdo žádá bratrský přístup, musí jej také sám prokazovat. Vytrvalost mluví o vytrvalosti v činu. Aby byly viditelné výsledky, je zapotřebí úsilí v řádu let, nikoliv měsíců. Heslo Tužme se nemáme chápat pouze ve smyslu zpevňování svalů, ale i jako překonávání obtížných životních situací.
 
Jen dál!
Neustálý vývoj byl Tyršovou mantrou. Spokojenost se sebou samým vede podle něj ke stagnaci, kterou ostatně považoval za hlavní lidskou nectnost. Pro svou touhu, aby byl český národ národem kvalitním, i pro svou víru, že toho lze dosáhnout důslednou výchovou, Tyrš sice patří mezi velké idealisty, ale svou schopností činu má mezi nimi výjimečné postavení. 
 
Organizace, kterou spoluzakládal, byla za 150 let své existence čtyřikrát zakázána nebo ve své činnosti omezena válkami a totalitními režimy. Nikdy nezanikla. Jak se praví v textu jedné ze sokolských písní: „byť i cesta daleká, ta sokolíka neleká...“

Autoři: Jan Hanzlík, Anna Francová

Foto: LA4

Obsah těchto webových stránek je zveřejněn pod licencí Creative Commons, typ BY, pokud není uvedeno jinak. Tato licence dovoluje uživatelům s obsahem těchto webových stránek dále pracovat a případně jej upravovat (klikněte pro detaily: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/).


zobrazit více