Michal "Radar" Vrátný:
Síla má vyšší účel

Ne fitness byznysu a svalům bez síly

Potíte se na strojích, kladky vám vržou za zády, svaly pálí a bolí a pot z tabletami vyhnaných borců vám cáká za krk? Pokud chcete být opravdu silní, zlepšit si kondici a nehuntovat si zdraví, nechte toho a chopte se železné koule jménem kettlebell. Výsledek zaručen! Tisíce děkovných dopisů! Velká část z nich putuje na adresu trenéra Michala „Radara“ Vrátného.

vydáno 26. 9. 2014

Trh pomalu končí, ženy se s nákupem plouží k domovu, jen muži stále „nakupují“ v zájezdním hostinci. Trhovci balí své stánky a z vah sundávají závaží. Železné koule s uchem. Mužici v krčmě zbystří, protože uprostřed rynku kdosi patou narýsoval čáru a teď si k ní stoupá se svým závažím. Pár obouručních kmitů a koule dopadá pěkných pár metrů od startovní čáry. „Hej, tohle svedu taky!“ „Opravdu? Tak o co?“ „Mám už jen pár kopějek.“ „Nevadí, dej je sem a házej.“ Přiopilý mužik se chápe závaží, které je těžší, než původně čekal. I vzdálenost, na kterou je posílá, je kratší, než doufal. Přihlížející se pochechtávají a mince mizí v kapse majitele koule. Od stolu se zvedá další silák a jde zkusit štěstí.

Takhle nějak začala před třemi sty lety v Rusku novodobá historie cvičení s kettlebellem. Speciální kupecká závaží se po vyprodání zásob změnila ve zdroj zábavy a hlavně drobných přivýdělků, kvůli nimž už se vyplatilo s koulí trochu potrénovat. Odtud je jen kousek k cirkusovým silákům, kteří s koulí o váze mnoha desítek kilogramů předváděli pravé divy. I oni věděli, že pokud chtějí vydržet, musí trénovat rozumně, promyšleně a s důrazem na ostatní aspekty životosprávy. Pokud by se zničili a nemohli večer vystupovat, nejspíš by brzy zemřeli hlady.    

A taková má být podle trenéra Michala Vrátného, českého reprezentanta světové organizace StrongFirst, filozofie péče o tělo i dnes. „Byznys fitness center je slepá vývojová větev, kterou odstartoval biceps Arnolda Schwarzeneggera ve filmu Pumping Iron. Je to jen způsob, jak vydělat více peněz za kratší dobu, bez ohledu na typ a mnohdy i zdraví cvičence,“ říká Michal nad obědem sestávajícím z masa a zeleninového salátu. Právě mu totiž probíhá desetidenní kúra bez sacharidů. „Na dvaceti strojích může cvičit dvacet lidí naráz, trvá to míň času, můžu tam tudíž rotovat víc lidí, a tak vydělám víc peněz.“

Fitkům Michal do budoucna šanci nedává, cestu vidí v návratu ke klasice. Posilování s vlastním tělem a právě s železnou koulí a jejími příbuznými. „Všechno už tu bylo, podobně trénovali ve staré Číně, v Indii, ve starověkém Řecku nebo před staletími v Rusku. Jde o klasické, ozkoušené metody, které mají základ ve třech bodech: cvičení, strava, spánek. Jakmile vám jeden z těchto bodů vypadne, nefunguje ani celek.“

Filozofií samotného cvičení je hlavně trénovat méně cviků kratší dobu, klást důraz na techniku, dech, držení těla a drobné detaily. A neničit se, zůstat svěží. Ale proč právě s koulí?

„Oproti čince a hlavně posilovacímu stroji má kettlebell řadu výhod: jeho těžiště je mimo ruku, takže je to zdravější pro zápěstí a tím i zbytek těla, hlavně ramena, která jsou náchylná ke zranění. Díky posunutému těžišti se koule chová živěji než činka, takže to daleko víc zapojuje stabilizační svaly, které třeba trénink na posilovacích strojích úplně vymazává. To je jedna z obrovských výhod kettlebellu. Používáš svaly, které pro každodenní život potřebuješ, denně je používáš, ale symetrickým tréninkem s činkou nebo posilováním na strojích je netrénuješ.“

Koule sama o sobě však není samospásná: „Jedna část příběhu je kettlebell, druhá část příběhu je systém našeho tréninku, cviky, jejich skladba, pozornost vůči technickým detailům. Pro nás je vždycky na prvním místě kvalita a až potom řešíme kvantitu. Nezáleží na tom, kolik toho udělám, ale jestli to dělám správně.“


  • Michal Vrátný (nar. 1988 v Praze)
  • Ač technicky vzdělán v oblasti IT, vždy tíhnul ke sportu a pohybovým aktivitám
  • Po zkušenostech s airsoftem začal cvičit sebeobranu Krav Maga, jejímž je též instruktorem
  • Je majitelem a vrchnim instruktorem projektu Železná koule
  • S kettlebellem se učil od těch nejlepších a to sice od Petera Lakatose, Pavla Tsatsoulina a dalších
  • Více info na www.zeleznakoule.cz

Výsledkem pravidelného cvičení s patřičnou životosprávou je pak podle Michala nejen skutečná síla pro každodenní život, ale i zlepšení kondice jako takové. „Pružnost, vytrvalost, absence zranění. Silový trénink je jen základ pyramidy, na které se staví jiné věci. Běžný příklad: teď je populární extrémní závod Spartan Race. Lidi, co k nám chodí cvičit, se přihlásí a pak přijdou a diví se, že osmnáctikilometrový běh s překážkama dali v pohodě, aniž by v tréninku běhali. Ty věci, který u nás děláme, mají totiž obrovský přenos i do ostatních aktivit. Když budu jenom běhat, tak se zlepším v běhu. Když budu cvičit s kettlebellem, zlepším se v cvičení, ale i v běhu, skákání, v úderech, v kopání, zlepší se mi síla úchopu, zbavím se bolesti zad. Jde o to, do čeho radši investuju svůj čas.“

Michal sám rozhodně nevypadá jako činkožrout, běžně ale posiluje s osmačtyřicetikilogramovou koulí, což je pro většinu populace váha, pro kterou už si musí dojet s vysokozdvižným vozíkem. Účelem tedy opravdu není stát se horou svalů, ale zesílit: „Jsou dva způsoby, jak sílit: budovat svaly a s větší svalovou hmotou možná přijde i nějaká ta síla. Druhá možnost je naučit se tělo správně používat. Síla je dovednost a dá se cvičit jako cokoliv jiného. Když budu pravidelně cvičit, dělat to s rozumem, to znamená neničit se a zůstat svěží, nesnažit se unavit, ale zlepšit, pak se dá na síle a ohebnosti pracovat bez výraznějších změn tělesného charakteru. Velké množství svalů, které na sobě člověk tahá, vás zatěžuje, musíte je živit, víc jíst, namáháte trávicí systém. Vypadat jako Arnold ještě neznamená být fit, spíš naopak... Nechci generalizovat, ale většinou to tak je.“

Heslem organizace StrongFirst je: Síla má vyšší účel. Potřebujete ji, abyste nosil své dítě, pomohl stařence s kufrem, přestěhoval kamarádovi byt. Potřebujete ji v každém okamžiku svého života a potřebujete ji dlouhodobě, i v sedmdesáti.

„Cvičení s kettlebellem, to je jako ukládání peněz do banky na důchod. Cvičím s ním, protože chci být v sedmdesáti letech pořád pohyblivý, zdravý a fungovat. Je to servisní záležitost pro tělo.“

A každý z nás by přece chtěl strávit penzi proháněním zaječic po floridských plážích. Nejlépe pak s koulemi v ruce.

 

Autor: Jan Hanzlík

Foto: Jan Hanzlík

Obsah těchto webových stránek je zveřejněn pod licencí Creative Commons, typ BY, pokud není uvedeno jinak. Tato licence dovoluje uživatelům s obsahem těchto webových stránek dále pracovat a případně jej upravovat (klikněte pro detaily: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/).


zobrazit více